kniha-02Kniha Lázně u Mariánské studně pod Zvičinou – historie a současnost

 

Autoři:

Nancy Engelen – současná majitelka Lázní pod Zvičinou resp. dnes spíše Hotelu pod Zvičinou

Prof. RNDr. Karel Martinek – královédvorský historik

 

V sobotu 21. Března 2015 se konalo v Hotelu pod Zvičinou v Dolní Brusnici představení nově vydané a mnohými netrpělivě očekávané  knížky Lázně u Mariánské studně pod Zvičinou, historie a současnost, mapující vývoj známého výletního místa na Královédvorsku od doby první zmínky o existenci Lázní u Studně mariánské, přes výrazný rozkvět v době První republiky, historické souvislosti z období druhé světové války, období poválečné, éru zařízení ROH – hotel Orea, až po současný stav a nástin budoucnosti, kdy současní majitelé nezapomínají na historické vazby tohoto místa v Podkrkonoší a snaží se navrátit mu jeho dřívější věhlas.

 

Na začátku všeho bylo vysílání Českého rozhlasu v Hradci Králové, ve kterém diskutovali tři pánové – pan Karel Martinek, pan Josef Šorm z Dolního Dehtova a pan Stuchlík z Lázní Bělohrad, o existujících i dávno zaniklých lázních v Podkrkonoší. Potkali se právě v jedněch z lázní – v Lázních pod Zvičinou, kde jim bedlivě naslouchala hoteliérka – paní Nancy (právě takto ji všichni v okolí oslovují). A tehdy ji napadlo, že vlastně již léta sbírá dokumenty o historii místa, kde se jí natolik zalíbilo, že se sem před časem natrvalo přestěhovala spolu se svou rodinou z rodného Nizozemí. Když se po skončení pořadu zeptala pana Martinka, zda by byl ochoten podílet se na vytvoření knihy o historii Lázní pod Zvičinou, dočkala se této odpovědi: „Pro Vás paní Nancy, pro Vás to udělám rád !“. Tedy bylo dohodnuto, a pak už následovala několikaletá mravenčí práce hledání v archivech, pátrání po lidech, kteří měli buď přímo k provozu Lázní nějaký vztah, nebo jsou potomky bývalých majitelů či zaměstnanců. V závěru tohoto úsilí pak bylo potřeba překonat ještě další nemalou překážku, a to sehnat dostatek finančních prostředků na vydání knížky. Tohoto úkolu se zhostilo občanské sdružení z Hořic v Podkrkonoší s příznačným názvem Podkrkonoší žije. Určitě nebylo jednoduché v dnešní době přesvědčit případné dárce k tomu, aby přispěli na vydání knihy. Nakonec se podařilo a tak to na křestu bylo vlastně tak, jak psal jeden z hostů Lázní na dochované pohlednici z r.1929: „… Zde již není k vydržení. Stolky jsou stísněny, v lokále není k hnutí, a ještě ke všemu tomu je zde každé pondělí Jazz Band, který tropí pekelný hluk….“.

 

 

Zde jako ochutnávka několik úryvků z knihy:

 

….V malebném místě na zalesněném úpatí památného vrchu Zvičina se nachází pohostinství, dnes bychom řekli rekreační areál, odnepaměti zvaný „u Mariánské studně“. Příznivé podzvičinské mikroklima přineslo tomuto místu renomé „klimatických lázní“. Neduhy, které se tu dařilo úspěšně léčit či zmírňovat, jsou nemoci dýchacího ústrojí, chudokrevnost a nemoci nervové. Léčí především samo zdejší přírodní prostředí, které přináší klid a voňavý lesní vzduch.

Hotelové budovy obepíná parčík, jehož součástí je kaple z roku 1891, zasvěcená Panně Marii sedmibolestné, a také pavilonek, postavený nad pramenem „zázračné vody“, jenž umělecky ztvárnili arch. Bóža Dvořák a sochař Vilím Amort….

… V meziválečném období sem přijížděli univerzitní profesoři, vládní a policejní radové, umělci, spisovatelé, lékařská i soudcovská elita z celých Čech, a v neposlední řadě též tzv. pražská „smetánka“. Po 2. Světové válce, resp. v socialistické éře, se po čtyři desítky let odrážel od okolních zvičinských strání bujarý hlahol rekreantů-odborářů. Po listopadovém převratu 1989 došlo nejprve k ekonomickému útlumu. V poslední době se však pohostinství pod Zvičinou probouzí k novému životu…

 

Kurzy norského lyžování a mezinárodní lyžařské závody na Zvičině

… V prospektu je výběr místa pro kurzy konané od 25.prosince 1910 do 20. Ledna 1911 zdůvodněn takto: „Zvičina, předhoří Krkonoš, je k lyžaření vysoce způsobilá… jest proslulá svou přírodní krásou a vyhlídkou na všechny strany.  Spojení Dvora Králové s Prahou vlakem jest velice levné… O ubytování účastníků kurzů jest postaráno v Lázních pod Zvičinou (majitel p.Jan Hetfleisch). Noclehy jsou ve vytopených pokojích… a stravování tamtéž je vzorné!“

Kurzů se zúčastnilo na 70 Pražáků, dále asi 40 Královédvoráků a řada lyžařů ze širšího okolí – především z Hořic, Miletína a Bělohradu, celkem skoro 150 účastníků…. Závodům přihlíželo neuvěřitelných více než 1500 platících diváků, přičemž všeho obecenstva se odhadovalo na tři tisíce. Pro velký úspěch musely být lyžařské kurzy v následujícím roce 1912 opakovány……

 

Masarykova studánka pod vrcholem Zvičiny

… Zvičina patří nejen ke Královédvorsku, ale je symbolem též sousedních Hořic. Proto hned v prvních letech Československé republiky započal čerstvě založený hořický odbor Klubu československých turistů svou činnost tím, že upravil stezku z Hořic přes Miletín až na Zvičinu. Hořičtí turisté, opojeni republikánskou svobodou, nazvali stezku jménem prvního prezidenta Masaryka….

… Třebihošťský rolník Josef Šorm upozornil Hořičáky na praménky, které vyvěrají u samé cesty a nikdy nevysychají. Šorm prý pravil: „Zde by byla hezká studánka!“

… Profesor státní průmyslové sochařské a kamenické školy v Hořicích Václav Suchomel (1869-1930) vytvořil pro budoucí studánku hliněný model „draka hlídajícího pramen živé vody“ Pracoval zdarma!…

….Slavnostní předání Masarykovy studánky veřejnosti proběhlo 7.října 1923… Starosta Hořic Antonín Rudl ve svém projevu vřelými slovy poděkoval mj. třebihošťskému rolníku Šormovi za obětavou pomoc a předal studánku pod ochranu obce Třebihošť…..

 

 

Pohled do programu rekreantů ROH

..novinkou zimní rekreace se v únoru 1980 stala zimní metaná, neboli „curling“. Soudě podle dobového tisku, Zotavovna pod Zvičinou byla první mezi zotavovnami ROH, ve které se tento sport ujal… K prvnímu utkání vyšlo 70 rekreantů do Dolní Brusnice, kde zápolili se sportovci místního odboru TJ Jiskra…..

… velké oblibě u rekreantů se těšil místní „šraml“, vystupující pod hlavičkou Osvětové besedy z Horní Brusnice, k němuž patřili též zaměstnanci zotavovny, především řidič dodávky, závozník a údržbář v jedné osobě Jan Šolc jako harmonikář a zpěvák. Sestava šramlu se občas měnila: bubenický rachot dokázal vytvořit sám kulturní referent Josef Růžička a nárazově si museli vystačit třeba jen ve dvou….

 

 

Chtěli byste si přečíst knihu celou?

Nyní je k dostání v Turistickém informačním centru v Hotelu pod Zvičinou (i s vlastnoručním podpisem paní majitelky).

Cena je 370 Kč